Vážení zákazníci, příze Angel a YarnArt očekáváme každým dnem, hned poté doděláme vaše objednávky a posíláme. Děkujeme za trpělivost.

Rozhovor pro primazena.cz

V lockdownu lidé víc tvoří, ruční práce uklidňují i naplňují,“ říká Jitka Novodomská, majitelka Tvorboshop.cz

received_169014027013088

Jitka Novodomská je maminkou 4letého syna, zároveň už šestým rokem vede úspěšný e-shop, který s láskou dodává potřeby pro ruční tvoření – a třeba i vlastní značku přízí YarnMellow. Povídaly jsme si o začátečnických chybách byznysu při mateřské, o přípravě balíčků s malým batoletem i o komunitě vášnivých pletařek.

Tvorboshop funguje 6 let, má přes 9000 fanoušků nejen na Facebooku... Co se snažíte dělat lépe, než jiné e-shopy s galanterním zbožím?

Spoustu online galanterií provozují třeba maminky na mateřské jen tak na koleni a nemají široký sortiment. Pak jsou tu zavedené galanterie, které ale mají stránky z 90. let a moc nefungují.

V Tvorboshopu máme opravdu širokou nabídku produktů, zároveň se snažíme vyniknout skvělým zákaznickým servisem. Když je problém s objednávkou, voláme a vše ihned řešíme. Zákazníci jsou nadšení a vracejí se. 

Trochu jinak děláme i marketing. Jsme hodně na sociálních sítích, máme svůj jednotný styl na Instagramu a lidé nás podle něj už poznávají.

Proč zrovna e-shop s potřebami pro ruční tvorbu?

Sama tvořím. Od dětství. Vyráběla jsem pro sebe náušnice, bižuterii, pak jsem ji začala i prodávat. Tak začal Tvorboshop – začala jsem prodávat přebytky materiálů z vlastního tvoření. Podnikání rostlo, až jsme z bytu a sklepa vyrostli do velkého skladu. Teď máme 300 m2 a devítičlenný tým zaměstnanců.

Máte s rozjetým e-shopem čas na vlastní tvorbu?

Jsem kovářova kobyla, pro sebe moc nevyrábím. Občas šiju na syna nebo připravuju návody na náš blog. Nejčastěji ale teď večer vytáhnu pletení, udělám dvě řady a usnu (smích).

Tvorboshop jste vedla, i když se vám narodil syn. Jak se vám dařilo skloubit podnikání a péči o malé dítě?

Určitě to není o tom, že miminko usne a člověk si dá si nohy nahoru. Pracuje se pořád, v každé volné chvíli, v noci. Dítě se maminčinu podnikání musí také trochu přizpůsobit. Syn se mnou jezdil na poštu, balil balíčky – u toho jsem musela být hodně rychlá, aby mi to nestihl vykramařit.

Bez podpory rodiny ale podnikat na mateřské nejde. Musí fungovat partner a nějaké další hlídání, ať už to jsou babičky, nebo hlídačka.

Synovi jsou teď 4 roky a chodí už do školky. Stále se učím rozdělovat si čas mezi práci a rodinu. Poslední dobou si už dovolím si večer pustit film a něco si uháčkovat.

Přijde mi skvělé přirozeně zapojovat děti do pracovního života dospělých, neudržovat je jen uměle v „dětském světě“.

Je to tak. Dítě se také mnohem dříve naučí, že jídlo nám nepadá samo do pusy, ale musí se na něj vydělat. Je potřeba občas zatnout zuby, a i když se nám to teď nelíbí, tak zabalíme balíčky, pojedeme na poštu – a pak si můžeme hrát. 

Syn je také odmalička zvyklý být na hlídání a užívá si to. Já mám čistou hlavu, splněné povinnosti – a o to víc se na sebe těšíme. Myslím, že žena na mateřské potřebuje mít důvod cvičit mozek a nevypadnout z pracovního rytmu, protože pak se do toho trochu špatně naskakuje.

Jak vypadá váš běžný pracovní den matky-podnikatelky?

Každý den je úplně jiný. Když jsou otevřené školky, jedu do skladu, věnuju se administrativě. Dělám věci pro rozvoj e-shopu. A taky řeším průšvihy.

Vyzvednu odpoledne syna ze školky, jsme spolu. Večer občas ještě sednu k počítači, upravuju produkty, to se dělá stále dokola. Je to neverending story. E-shop nikdy nespí.

Máte tip pro ostatní maminky, které by chtěly začít s vlastním projektem nebo začít podnikat? Čeho se vyvarovat?

Hlavně nezakládejte e-shop (směje se). Je to nikdy neutuchající práce. 

Dneska už vím, že by bývalo lépe obrátit se v začátcích třeba na Dominiku Špačkovou a její Maminkatelky, tam radí, jak zúročit v podnikání svou vlastní odbornost a vybrat si takový způsob podnikání, který nás slušně uživí, aniž bychom se s malým miminkem sedřely.

Rozvíjet větší podnikání, kdy je potřeba platit sklad, kancelář a zaměstnance bych si nechala až po mateřské.

Ale vy jste do toho šla!

Já jsem s e-shopem začala ještě před mateřskou. Pracovala jsem na plný úvazek a ve volných chvílích rozjížděla e-shop. Už jedeme šest let a mezitím jsem tedy stihla to jedno dítě.

Jaký moment byl pro vás nejtěžší?

Byly chvíle, kdy jsem chtěla s Tvorboshopem seknout. Tak pravidelně každý měsíc (smích). Poslední dobou se ale rozvíjíme dobrým směrem, který se mi líbí. Vyhrabala jsem se ze začátečnických chyb – třeba narvat spoustu peněz do zboží, které se vám neprodává, apod.

Ze začátku jsem všechno jsem dělala sama. Teď už si můžu dovolit platit zaměstnance, kteří vyřizují objednávky a připravují balíčky. To je velká úleva. 

Pokud člověk není workoholik a nemá fakt velkou vůli to dokázat – anebo hodně peněz – na mateřské nemá e-shop smysl. Máme v Česku 40 000 e-shopů a je těžké být unikátní. Znovu bych do toho nejspíš nešla a vybrala si něco snazšího.

E122DFA4-FA6F-438A-B3E9-B3029820761D

V lockdownu lidé tráví hodně času doma, vrhlo se víc lidí na tvorbu a zvelebování domova?

Loni na jaře se lidé učili šít roušky, byla obrovská poptávka po látkách, gumičkách... Tvorboshop dvojnásobně vyrostl.

Tvoření je poslední rok vůbec čím dál oblíbenější. Ne že by člověk ušetřil tím, že si sám ušije tričko. Ale je to relax. Teď v zimní karanténě spousta lidí zjistila, že jim stačí jedno naše klubíčko za 490 korun, které má kilometr a půl – a oni s toho tvoří jeden šátek a mají zábavu na celý měsíc. Levná sranda. 

Pletení uklidňuje a naplňuje. Většina lidí dnes nepracuje rukama, sedíme u počítačů a nezůstávají za nimi žádné hmotné věci, jen výkazy a tabulky... Když přijdou domů a večer si něco vyrobí, vidí za sebou ten hmatatelný výsledek a strašně je to těší. Lidé to dělají, aby se nezbláznili. To je moje teorie.

Pozoruji to také. Co pletařská komunita? Je něčím výjimečná?

Krásně to je vidět na Facebooku ve tvořivých skupinách. Mají tisíce členů. Jsou i specifické skupiny. Třeba Šátkománie, tam se jen jedou háčkované šátky. Lidé to milujou, je to závislost. 

Lidé, kteří tvoří, jsou hrozně milí a v pohodě. Máme super zákaznice. Když jim voláme, že je zpoždění s objednávkou, jsou v pohodě, poděkují nám. Nevadí jim to, vezmou si jiné zboží. Komunita pletařek a vůbec tvořivých žen je bezvadná. Měli jsme háčkovací sraz a moc se to povedlo. Překazily nám to karantény a lockdown.

Potkala jste i muže, kteří pletou nebo háčkujou?

Osobně je neznám. Ale začínáme spolupracovat s jedním influencerem, říká si Diblík, mladý kluk, který tvoří neskutečné věci. Vrhá se na macrame a podobné věci. 

Kluci taky tvoří, ale je jich menšina. Na YouTube ale najdete kanály mužů, kteří pletou nebo háčkují. Je to asi super způsob, jak se zviditelnit nebo i vydělat. Když jste chlap v ženské komunitě, zákonitě budete mít vždycky úspěch (smích).

Tvoření obdivuju, já naposled háčkovala jako malá. Jak se vrátit k ručním pracím?

Spousta žen začíná tvořit, když čekají první dítě. Šít pro děti je vděčné, je pořád co tvořit, děti stále rostou. Ani nemusíte kupovat drahé knížky, stačí videa na YouTube.

Tvorboshop má vlastní YouTube kanál, ten doporučuji, máme moře věcí i pro začátečníky.

Jinak se určitě také přihlaste se i do naší Facebookové skupiny, tam se ví všechno.

Kam byste chtěla ještě Tvorboshop dál dotáhnout?

Ještě máme potenciál vyrůst v Česku. Děláme to dobře a poctivě. Pomýšlím i na zahraničí. Když může růst konkurence, můžeme expandovat i my. Moc se na to těším.